|
|
Podklady pro tvorbu mapy pro orientační běh
Panchártek, Jan ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o možnostech využití leteckého laserového skenování pro tvorbu map pro orientační běh. Byla využita výškopisná data DMR 4G a DMR 5G, která poskytuje ČÚZK. V dané lokalitě bylo provedeno kontrolní měření a ověřena přesnost těchto dat. V této práci je popsán princip sběru dat a jeho následného zpracování. Výsledkem práce bylo vytvoření ukázky mapy pro orientační běh ve dvou lokalitách.
|
|
|
Tvorba ortofotomapy v systému PhotoMod
Hynčicová, Tereza ; Hanzl,, Vlastimil (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvoření ortofotomapy ze zadaných leteckých snímků pomocí programu PhotoMod 4.3 od ruské společnosti Racurs. Práce má tři části. První část práce se zabývá teoretickými základy zpracování leteckých snímků do podoby ortofotomapy. Druhá část je věnována detailnímu postupu vytvoření ortofotomapy v systému PhotoMod 4.3. Třetí část se zabývá posouzením kvality výslední ortofotomapy pomocí nezávislého kontrolního měření.
|
|
|
Tvorba ortofotomapy v systému PhotoMod
Sládková, Veronika ; Hanzl,, Vlastimil (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce bylo vyhotovení ortofotomapy v lokalitě Brno – Slatina. Zpracování celého projektu bylo provedeno v softwaru Photomod 4.3, jež je produktem ruské společnosti Racurs. Pro vypracování bylo třeba vykonat aerotriangulaci a vyrovnání leteckých snímků, vytvořit digitální model reliéfu a z něj výslednou ortofotomapu. Celkový výsledek práce byl porovnán s geodetickým měřením.
|
|
|
Detekce antropogenních terénních objektů ve vrcholové oblasti Luční a Studniční hory v Krkonoších s využitím dat leteckého laserového skenování
Krusová, Anna ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí objektů mikroreliéfu s využitím dat leteckého laserového skenování. Cílem práce bylo navrhnout vlastní metodu pro detekci terénních anomálií a dále identifikovat a popsat terénní útvary, které odpovídají antropogenním zásahům v oblasti arkto- alpínské tundry ve vrcholové oblasti Luční a Studniční hory v Krkonoších. Na základě existujících studií byla navržena nová metoda detekce specifických objektů mikroreliéfu, která vychází z kombinace dvou typů dat, tj. bodového mračna a z něj vycházející rastrové reprezentace. Nejprve byly z digitálního modelu reliéfu odvozeny polygonové aproximace terénních anomálií, jejichž prostorové vymezení bylo následně lokálně zpřesněno s využitím bodových mračen. Výstupem je nejúplnější a nejpřesnější polygonové vymezení terénních útvarů, které bylo, s ohledem na dostupná data a specifičnost území a v porovnání s doposud realizovanými studiemi, zatím provedeno. Navrženým algoritmem bylo oproti referenčním datům identifikováno o stovky terénních objektů více. V tomto počtu jsou ale zahrnuty i falešně pozitivní objekty, které je ale nutné manuálně eliminovat. Klíčová slova: letecké laserové skenování, detekce objektů mikroreliéfu, archeologický průzkum, digitální model reliéfu, local relief model, Krkonoše, Luční hora, Studniční hora
|
|
|
Ověření existence zlomu "Čirá - Kopanina" pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod
Findžová, Leona ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Kašing, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá ověřením existence zlomu Čirá-Kopanina pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod. Práce se při ověřování zlomové zóny opírala o analýzy digitálního modelu reliéfu, parametrů říční sítě a vybraných prvků reliéfu, které s velkou pravděpodobností indikují tektonickou aktivitu. Na základě těchto analýz byla provedena identifikace zlomu a jeho následné ověření geofyzikálními metodami. Hledaná tektonická linie prochází obcí Čirá v okrsku Jindřichovická vrchovina (celek Krušné hory), pokračuje východně od obce Kopanina a směřuje na jih do Chebské pánve podél Libockého potoka. Směr zlomu Čirá-Kopanina byl určen jako přibližně severojižní (348ř - 168ř) a odpovídá tak severojižnímu usměrnění hypocenter západočeských zemětřesení. Zlomová zóna Čirá-Kopanina by tak mohla být potenciální zdrojovou oblastí vzniku zemětřesných rojů na pomezí Chebské pánve a krušnohorského krystalinika. Její aktivitu je však nutné ověřit dalším výzkumem. Klíčová slova zlom, tektonika, digitální model reliéfu, morfostrukturní analýza, geofyzikální průzkum, Jindřichovická vrchovina, Krušné hory
|
|
|
Možnosti distančního geomorfologického mapování závrtů v podmínkách Českého krasu
Hochmanová, Lucie ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Uxová, Tereza (oponent)
Studium krasových oblastí je důležité pro inventarizaci zdejších forem a jejich následnou ochranu. Cílem této bakalářské práce je vytvoření databáze a stanovení morfometrických charakteristik závrtů v chráněné krajinné oblasti Český kras nad DMR 5G a zhodnocení možností provedeného distančního mapování těchto krasových forem. Mapování probíhalo na základě trénovacích dat z Moravského krasu, kde byla ale zjištěna odlišná morfometrie od závrtů v Českém krasu. Celkem bylo nalezeno 74 závrtů, ze čehož 58 z nich bylo zmapováno na DMR 5G a 16 jich bylo přidáno z literatury. Průměrné hodnoty morfometrických charakteristiky byly zjištěny u délky 30,34 m, u šířky 18,65 m, u hloubky 2,57 m a u cirkularity 0,663. Polovina z nich vykazuje uspořádání do linií a protáhlý oválovitý tvar, což může poukazovat na návaznost na pukliny. Většina všech mapovaných závrtů tvoří shluky na devonských vápencích v severozápadní oblasti CHKO Český kras. Výsledkem jsou dva mapové výstupy s možným rozmístěním závrtů a databáze s morfometrickými charakteristikami. Klíčová slova: závrt, CHKO Český kras, digitální model reliéfu, distanční mapování
|
|
|
Geodetické zaměření podélného profilu vybrané cyklostezky a jeho porovnání s jinými zdroji výškopisu
NYIRI, Filip
Tato diplomová práce se zabývá tématem porovnání geodetického zaměření části cyklostezky u obce Purkarec s digitálním modelem povrchu 1G a digitálními modely reliéfu 4G, 5G a s vrstevnicemi z databáze ZABAGED. Jedním z cílů této práce je ověření kvality přesnosti výškopisu jednotlivých DMR, kdy na základě výpočtů a statistických metod lze ověřit pravdivost a spolehlivost jednotlivých technických zpráv. Dalším cílem je porovnání vlastního pozemního měření s aplikací analýzy výškopisu dostupné na internetových stránkách ČÚZK.
|
|
|
Využití dat leteckého laserového skenování v lesních porostech
Sedláčková, Oldřiška ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Využití dat leteckého laserového skenování v lesních porostech Abstrakt Cílem této práce je stanovit průchodnost laserového paprsku lesním porostem na základě dat leteckého laserového skenování pořízených na začátku vegetačního období a dále srovnat metody výpočtu střední výšky stromů. V první části práce je přiblíženo letecké laserové skenování a možnosti využití této technologie sběru dat při inventarizaci lesů. Je zhodnoceno reálné využití těchto dat pro tvorbu digitálního modelu reliéfu v zalesněném území a je představen projekt tvorby nového výškopisu ČR. Dále práce popisuje metody při zpracování dat a charakterizuje zájmová území v lokalitách Dobruška a Sobotka. Hlavním výstupem je pak srovnání průchodnosti paprsku různými druhy porostu a určení vhodné metody výpočtu střední výšky stromů v zájmových územích. Klíčová slova: letecké laserové skenování, digitální model reliéfu, průchodnost laserového paprsku, střední výška stromů.
|
|
|
Zpřesnění DMR v pískovcovém skalním terénu s využitím přesné registrace dat leteckého laserového skenování
Holman, Lukáš ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Dušánek, Petr (oponent)
Zpřesnění DMR v pískovcovém skalním terénu s využitím přesné registrace dat leteckého laserového skenování Abstrakt Předmětem této práce je navrhnout inovaci metodiky zpřesňování digitálních modelů reliéfu z dat leteckého laserového skenování ve členitém reliéfu pískovcových skal. Teoretická část práce představuje projekty GeNeSiS a Projekt tvorby nového výškopisu ČR, v jejichž rámci byly datové sady pořízeny. Současně tato část podrobně popisuje do současné doby publikované metody koregistrace datových sad od vyrovnání měřických pásů až po metodu 3D nejmenších čtverců. Praktická část práce nejprve charakterizuje modelovou oblast Pravčické brány. Těžiště této části ovšem spočívá v popisu metodiky pro koregistraci datových sad a klasifikaci bodového mračna s využitím prostorového dotazu. Koregistrace, respektive vyhledání transformačních parametrů řeší práce zavedením vlícovacích oblastí. Pro každou takovou oblast jsou detekovány posuny a rotace v jednotlivých osách, z nichž se následně určuje globální transformační klíč. Inovativnost celé práce tkví v tom, že ke zpřesnění DMR jí postačuje pouze jedno klasifikované bodové mračno. Druhé (případně i další) bodové mračno vytvořený algoritmus klasifikuje dle hodnoty tolerance, již zvolí uživatel a využije ho ke zpřesnění DMR. Celý algoritmus vytvořený v...
|
|
|
Zaniklé malé vodní nádrže v povodí Ploučnice
Purm, Marek ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Předmětem předložené bakalářské práce je seznámení s problematikou retence vody v krajině s užším zaměřením na malé vodní nádrže a jejich retenční potenciál v krajině. Současně se práce zaměřuje na historický vývoj vodních ploch v povodí Ploučnice za využití dostupných historických mapových zdrojů. První část práce tvoří literární rešerše, která je zaměřena na výše zmíněnou problematiku na základě dostupné tuzemské a zahraniční literatury. Součástí rešerše je fyzicko-geografická charakteristika studované oblasti s podrobnějším zaměřením na hydrologickou charakteristiku oblasti (zpracování dat poskytnutých Českým hydrometeorologickým ústavem). Pro praktickou část práce byla vybrána modelová část povodí, na které byl analyzován historický vývoj vodních ploch. Klíčová slova: retence, malá vodní nádrž, digitální model reliéfu, vojenské mapování, klimatická změna, Ploučnice, Robečský potok
|
host ::
RSS.